Kéž bych přišel včas...
27. 12. 2015
Byla deštivá noc a já jsem rychle spěchal do Godrikova dolu, abych zabránil smrti Lily a toho jejího arogatního manžílka Pottera. Byl jsem v šoku. Vešel jsem do domu a naskytl se mi hrozný pohled. Mlčky jsem pronikl do obývacího pokoje, kde leželo bezvládné tělo Jamese Pottera, ač jsem ho neměl rád, tak mi ho v té chvíli bylo líto.
Uslyšel jsem dětský pláč a rozběhl se za ním. V mžiku jsem stál v ložnici. Moji tvář začaly zkrápět slzy a podlomili se mi kolena. Lily tam ležela úplně bez hnutí, byla moc krásná. Zhroutil jsem se k ní, objal ji a prosil ať promluví nebo se pohne,ale bylo už pozdě.
Moje bolest byla neskutečná, jako by mi rvali srdce z těla, litoval jsem a říkal si, že kdybych přišel včas, mohl jsem je zachránit. V té chvíli se mým hlavním nepřítelem stal Voldemort. Vzal mi vše, moji milovanou Lily. Vzal jsem dítě, které celé ubrečené sedělo v postýlce a bylo vyděšené z toho, že neví co se děje. Má zlost byla obrovská, myslel jsem, že by bylo nejlepší to dítě zabít,ale když se mi schoulilo do náruče a podívalo se na mě těmi krásnými čokoládovými oči, tak mé srdce zjihlo, protože to neviňátko mělo stejné oči jako Lily.
Sklonil jsem se naposledy k jejímu tělu, objal ji a na rty ji vtiskl polibek, který ona už bohužel opětovat nemohla. Poté jsem zabalil dítě do deky a odpřísáhl jsem, že já Severus Snape, budu navždy opatrovat a chránit Lilyna syna, ač je to také z poloviny syn muže, kterého z duše nenávidím.
Poté jsem se celý vyděšený a v slzách zvedl, sevřel dítě v náručí a pospíchal jsem k Brumbálovi,abych mu předal to nebohé dítě a on rozhodl o tom, jaký ho čeká osud. V jeho pracovně jsem se schoulil do křesla a vzlykal jsem. Vím, že moji vinou přišel Harry o své rodiče, kdybych přišel včas, možná by vše dopadlo jinak. Nikdy Tě nepřestanu milovat Lily Evansová a vždy si budu vyčítat, to že jsem tenkrát nepřišel včas a nezachránil Vás.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář