28.kapitola - Návrat do minulosti
26. 12. 2015
Hermiona seděla v pokoji. Pozorovala kapky deště, které dopadaly na její okno. Hlavou se jí honilo spoustu myšlenek. Přemýšlela. Uvědomila si, že i po těch letech jí strašně schází Harry a Ginny, chyběl jí i Ron.
Hermiona se rozhodla, že se za nima vydá na návštěvu. Sbalila děti a sebe. Přišla za Narcissou, která zrovna četla Denního věstce. Vešla do pokoje a řekla: " Víš, Narcisso, jdeme se rozloučit. Víš i když od Dracovi smrti uplynulo už dvanáct let, tak pro mě je to pořád bolestivé, neustále ho miluji. Odcházím, chci se setkat se svými bývalými přáteli, snad mě přijmou. Děkuju Ti za všechno, mám Tě ráda Narcisso." Narcissa ji objala a plačtivě řekla: "Děláš dobře holčičko, budeš mi moc chybět. Děkuji Ti za všechno, díky Tobě byl můj chlapeček šťastný. Vezmi si tenhle můj medailonek abys na mě nezapoměla." Poté Narcisse skočili do náručí Darien s Ewellyn a řekli: " Mám Tě moc rádi babičko". Narcissa v slzách řekla: " Taky Vás rád zlatíčka moje." Po rozloučení s Narcissou se ještě rozloučili s Camelií a vydali se na cestu.
Vydali se na cestu. Po několika hodinách dojeli do malého městečka Surrey. Hermiona s dětmi zavítala do Fialkové ulice. V ulici se nic nezměnilo, i po těch letech byla stejně tichá jako bývala kdysi. Popošla k polorozpadlému domu. Měl rozbitá všechny okna, omítka byla opadaná. Branka, která kdysi bývali zelená, byla celá zrezivělá.
Hermiona vešla brankou před dům. Sedla si na schody a rozbrečela se. Před očima ji běžel obraz toho, jak si jako malá hrávala v zahradě se svojí kočičkou, jak se houpala na houpačce. Přišel k ní Darien a zeptal se: " Proč brečíš mami?". Hermiona se na něj celá uplakaná podívala a řekla: " Víš, zlatíčko, tohle je dům ve kterém jsem vyrostla. Tady jsem strávila dětství. Myslím i na svoje rodiče, neviděla jsem je už tolik let, ani nevím jestli jsou ještě naživu." Darien ji otřel slzy a poté ji objal.
Hermiona vstala, vzala za ruku Dariena, do druhé vzala Ewellyn. Nasedli zpátky do auta a vydali se na cestu do Doupěte.