Jdi na obsah Jdi na menu
 


13. kapitola - Snová svatba

27. 12. 2015
Byla krásná červencová sobota. Na Malfoy Manor bylo velmi rušno, všichni chystali vše potřebné na svatbu Draca s Hermionou. Panství hrálo všemi barvami - všude byly rozvěšeny pestrobarevné balonky, lampiony a girlandy. Všichni se těšili, jen Lucius Malfoy byl zamčený ve své pracovně a lil do sebe panáka ohnivé whisky.
 
Hermioně s česáním a líčením pomohla Narcissa. Vlídně se na Hermionu usmála a pravila: " Díky Tobě je můj syn neskonale šťastný, tak vítej v rodině má drahá" a dala Hermioně pusu na tvář. Hermiona ji objala a dodala: " Já jsem s Vaším synem také moc šťastná, jen mě mrzí, že Dracův otec nesdílí Vaše nadšení". Narcissa si sedla na postel, složila si ruce do klína, povzdechla si a řekla: " Víš, já a Lucius spolu v poslední době nevycházíme, ač jsem byla Voldemortova stoupenkyně, tak mě zcela neovdládlo zlo, jako jeho. On je prostě takový". Poté se Cissa vlídně usmála a dodala: " Teď, když budeš Dracova žena, tak mi říkej maminko". Obě dvě se se slzami v očích objaly.
 
Draco už byl nachystaný, cítil se velmi šťastný, jen jediné ho trápilo, že na jeho svatbu nejde otec. Lucius seděl v pracovně a prohlížel si fotky svého syna. Draco se nervozně podíval na Crabbeho a jen řekl: " Kámo, já jsem tak nervózní, už chci aby byla mojí ženou". Crabbe po poplácal po zádech a řekl: " Neboj, už brzy bude Tvá, už je čas jít kámo, musíme Tě oženit". Oba se nahlas zasmáli a poté společně sešli do zahrady, kde se konala svatba.
 
Hermiona si oblékla své překrásné svatební šaty, byli ušité z hedvábí a zdobilo je spousta perliček, malých kytiček a vzadu byla našitá velká mašle. K šatům patřil dlouhý závoj a vlečka. Narcissa se vrátila ze zahrady, kde byla zkontrolovat, jak vše probíhá. Pohlédla na Hermionu a jen užasle řekla: " Jsi nádherná, můj syn si nemohl vybrat lepší" a podala ji velkou sametou krabičku. Hermiona ji otevřela a byl v ní překrásný diamantový diadém a diamantové naušnice. Hermiona dojatě vzhlédla na Narcissu a zeptala se : " Co je to za šperky?". Cissa ji vzala za ruku a odvětila: " To jsou rodinné šperky rodu Blacků, dědí se v naší rodině už celá staletí a teď je řada na Tobě, abys je měla. Náleží Ti a budou Ti slušet". Hermiona zůstala užasle stát, jediné co ze sebe byla schopná vydat : " Moc Ti děkuji". Hermiona si připla naušnice a do vlasů si dala diadém. Poté se i s Narcissou vydaly do zahrady, kde už na ně čekali ostatní svatebčané a hlavně Draco, který nervozně přešlapoval před oltářem.
 
Když ji Draco spatřil, tak zůstal bez dechu, byl okouzlen krásou své vyvolené. Hermiona šla pomalým krokem k Dracovi a neustále se na všechny usmívala. Mezi svatebčany zahlédla Pansy, na kterou mávla. Vedle Pansy seděl rusovlasý mladík, který ji neustále líbat a hladil její ruku. Hermiona v tom mladíkovi poznala Rona, oba na sebe na okamžik pohlédli a mírně se pousmáli.
 
Hermiona došla k Dracovi. Oba se chytli za ruce a naslouchali modlitbě a poselství, které odříkávál kouzelník, co je oddával. Poté vzal jejich ruce a spojil je červenorůžovým plamene, který Draca i Hermionu spojil věčným slibem lásky. Poté jim bylo požehnáno a oba se vášnivě líbali. Jejich polibek nebral konce, musela je od sebe odtrhnout Narcissa, poté oba vypustili dvě malé bílé sovičky se zlatými kroužky na pařátku.Oba pozorovali jak letí vysoko k nebi a jejich rty se opět střetli v polibek.
 
Draco a Hermiona si užívali oslavu své lásky, chodili mezi hosty a vroucně se s nimi bavili a objímali. Po chvíli narazili na Pansy. Draco na ni pohlédl a řekl: " Musím uznat, že vypadáš krásně, sluší Ti to". Pansy významně mrkla a Hermiona ho štípla, trošku na Pansy žárlila. Po chvíli k Pansy přišel Ron, zíral na Hermionu a na Draca a pak jen dodal: " Přeji Vám hodně štěstí, věřím, že Vy dva k sobě patříte, stejně jako já a Pansy" a na rty ji vtiskl polibek. Ron objal Hermionu, Draco a Pansy od nich na schvíli odvrátili své zraky. Ron si ji prohlížel a jen dodal: " Moc Ti to sluší, jestli Ti ten napomádovaný blonďák ublíží, tak ho zabiju", oba se objali a srdečně se zasmáli Ronově poznámce. Draco a Hermiona se rozloučili s Pansy a užili si svůj první novomanželský tanec.
 
Lucius stál u okna a pozoroval dění v zahradě, jeho zrak spočil na Dracovi a Hermioně jak tančili. Mírně se posumál a jen šeptl : " Buď šťastný chlapečku". Pak si sedl zpět ke stolu a zase se ponořil do vzpomínek na dětství svého syna. Všichni novomanželům lásku přáli, však si ji taky zasloužili byla totiž vykoupena bolestí a utrpením. Hermiona podlédla k nebi, kde zrovna tančili krásné malé víly a jen šeptla směrem k Dracovi: " Miluji Tě lásko moje". Draco ji pevně chytil za ruku a jen řekl: " Já Tě taky miluju lásko moje." Víly se změnily v překrásný ohňostroj a Draco a Hermiona se pod ním nekonečně dlouho líbali.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář