Without love
26. 12. 2015
Já, Jane Volturi žiju už staletí bez lásky. Nikdy jsem nepocítila jak chutná polibek od milovaného muže. Nepocítila jsem dotyky z kterých by mě mrazilo v zádech a měla byh příjemné motýlky v břiše.
Jsem bez lásky, nedokážu nikoho milovat, protože nemám srdce. Jsem monstrum, které zabíjí, přece nikdo nemůžu milovat takovou zrůdu jakou jsem já. I já mám ale snad právo na lásku, mít po boku milovaného muže a cítit se zamilovaná. Láska je krásná věc, ale zároveň slabost, která dělá z lidí slabochy a zatemňuje jim mozky i duše. Ta moje už je však staletí temná.
V životě cítím lásku jen k jednomu muži, tím je můj bratr Alec. Mám ho ráda a položila bych pro něj život, kdyby bylo potřeba. Sourozenecká láska se však nedá srovnat s tou partnerskou, ta je něžná, ale dokáže být i vášnivá a spalující, to je to co mi v životě nejvíce chybí.
Bez lásky prostě žít nejde. Když ji může cítit Aro i Caius, tak proč ji nemohu mít i já? Nejsem přece o nic horší než oni dva a přesto umí milovat, ba co víc, jsou milováni. Mají po svém boku opory, kterou já nemám, strašně jim závidím.
Svou věčnost strávím bez lásky, pro mě není láska určena a není mi souzena.