Epilog
26. 12. 2015
Alice a Jasper seděli u ohně a kolem nich se proháněli dvě malé děti - černovlasá holčička jménem Hope a chlapeček jménem Matthew.
Jasper pohlédl na Alice, vzal ji za ruku a řekl: " To nás potkalo štěstí, co? Jsem rád, že nám nakonec dovolili adopci a to dokonce dvojnásobnou. Jste moji poklady." Alice mu vtiskla pusu na rty a tiše řekla: " Ano, teď už je náš život dokonalý, máme děti, splnilo se nám naše nevjětší přání."
Jasper vstal od ohně a pozoroval své dvě děti, jak po louce honí motýly. Na čelu mu však vyskočily vrásky a on se ustaraně zeptal Alice: " Co se stane, až se o nás jednou dozví pravdu? Oni jsou smrtelní lidi a my nesmrtelní upíři". Alice mu rty utišila polibkem.
Hope a Matthew se po chvíli rozběhly k rodičům a skočily jim do náruče. Jasper si pochoval Hope, která byla jeho malá princeznička. Alice zase chovala Matthewa, byl to její malý hrdina. Děti se na své rodiče podívaly a jen tiše řekly: " Máme Vás rádi". Jasper s Alice pohladili své děti po tvářích a oba řekli: " My Vás taky máme rádi miláčci naši".
Poté se Jasper s Alice chytili za ruce a s dětmi v náručí odešli domů. Oba byli neskonale šťastni, jejich neživot byl naprosto dokonalý. Jen Jasper si občas vzpomněl na Caroline a jejich nenarozené dítě, které by bylo ve věku jeho dětí. Užívám si svoji krásnou rodinu a vím, že je to NAVŽDY.