Jdi na obsah Jdi na menu
 


4.kapitola - Pomocná ruka bratrů Salvatore

27. 12. 2015
Catherine byla po týdnu propuštěna z nemocnice, musela však docházet na psychoterapie, aby se vyrovnala s tím kým je.
 
Před nemocnicí na ní čekal Stefan, který ji slíbil, že ji odveze domů. Když viděl, že se táhne s velkou taškou, tak k ní v mžiku přiskočil a řekl: " Dovol mi, abych Ti tu tašku vzal". Catherine se na něj usmála a odvětila: " Budu ráda, už nemám svojí upíří sílu, tak jsem Ti za pomoc vděčná". Catherine nastoupila do auta a vydali se k jejímu bytu. Po cestě však Stefanovi řekla: " Prosím, já nechci k sobě domů, vše by mi tam připomínalo, to kým jsem dlouhá léta byla". Stefan ji pohladil a řekl: " Dobrá, nastěhuješ se ke mně s Damonem, stejně jsme s tím počítali, že tam budeš bydlet, jen nevím jak se sneseš s Elenou". Catherine se pousmála a řekla: " Já to nějak zvládnu, budu se jí vyhýbat."
 
Po pár minutách dorazili k domu Salvatorových. Catherine vystoupila z auta a rozhlížela se po okolí, vnímala tu krásu, která byla všude kolem ní. Stefan odnesl do domu její zavazadlo. Catherine stála venku a bála se vkročit do domu, přeci jen ona byla smrtelník a bratři upíři. Damon si však vyšel ven zapálit a viděl váhavou Catherine. Přistoupil k ní, chytl ji kolem pasu a řekl: " Neměj strach, u nás jsi vítána, teď už nejsi nebezpečná. Tvůj pokoj jsem připravil já osobně, vymaloval jsem ho Tvojí oblíbenou barvou". Catherine mu dala pusu na tvář a jen mu odvětila: " Děkuji moc". Damon dokouřil cigaretu, pak nabídl Catherine rámě a společně překročili práh domu.
 
Catherine byla vevnitř. Měla smíšené pocity a nevěděla jak dokáže žít pod jednou střechou s Elenou, ale kvůli bratrům, kteří se k ní zachovali fantasticky se chce přemoct. Elena seděla na gauči a četla si časopis. Po chvíli si všimla, že v pokoji stojí Catherine. Šla ji přivítat a chtěla ji obejmout, jenže Catherine ji od sebe odstrčila. Podívala se na Elenu a důrazně ji řekla: " Drž se ode mě dál, nechci Tě moc potkávat". Elena ji odvětila: " Dobře, potřebuješ čas, abys mi odpustila". Catherine se ušklíbla a jízlivě řekla: " Tobě já neodpustím nikdy, to se nestane" a odešla do svého pokoje.
Stefan už na Catherine čekal v pokoji. Spolu s Damonem ji přivítali velkou kyticí lilií a lahví whisky. Catherine byla dojatá, nic podobného od bratrů Salvátorových nečekala. Catherine se na oba bratry usmála a řekla jim: " Děkuji Vám moc, nevím jak bych to bez Vás zvládala". Stefan se usmál a odešel k sobě do pokoje. Damon, když odcházel, tak plácl Catherine po zadku. Ta se na něj otočila a řekla: " Nech si toho, to že nemám svoji sílu, neznamená, že Ti nemůžu jednu vrazit". Damon ji odpověděl: " Sluší Ti to když se vztekáš", usmál se a odešel za Elenou.
 
Catherine seděla na posteli a přemýšlela. Byla odhodlaná, že svůj boj zvládne. Vybalila si své věci. Pak si sedla k internetu a hledala, kde by mohla pracovat. Byla z toho nešťastná, vždyť vlastně skoro nic neuměla, jen ubližovat a škodit druhým. S tím však chtěla skončit. Stefan ji přinesl večeři, Catherine ji jedla s obrovskou chutí. Stefan ji se zájmem pozoroval.
 
Přisedl si ke Catherine na postel, vzal její obličej do dlaní a na rty ji vtiskl polibek. Catherine se mu však vysmekla, sedla si na židli a řekla: " Stefane, nedělej to. Já si potřebuju dát život do pořádku, na lásku teď nemám ani pomyšlení". Stefan k ní přistoupil, políbil ji ruku a odpověděl jí: " Chápu Tě, moc se Ti omlouvám". Catherine ho pohladila po tváři a odvětila mu: " Mám Tě ráda a do konce života Ti budu vděčná, stejně jako Damonovi". Stefan se pousmál, dal ji pusu do vlasů a odešel ven.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář